Gavriil Trojepolskij
Gavriil Nikolajevič Trojepolskij (Гавриил Николаевич Троепольский,
Novospasovka,
Tambovská gubernie –
30. června 1995 Voroněž) byl
ruský spisovatel. Pocházel z rodiny vesnického kněze, vystudoval zemědělskou školu a pracoval jako učitel a agronom. Drobnější literární práce vydával od roku 1937 pod pseudonymem ''T. Lirvag'', v období po Stalinově smrti získaly velký ohlas jeho satirické prózy otištěné v časopise ''
Novyj mir'', v nichž z vlastní zkušenosti popisoval neschopnost
kolchozních funkcionářů – vyšly knižně pod názvem ''Prochor sedmnáctý a ti druzí'' (rusky 1954, česky 1955) a staly se předlohou filmu
Stanislava Rostockého ''Země a lidé''. Trojepolskij byl přijat do
Svazu sovětských spisovatelů a stal se spisovatelem ve svobodném povolání, přispíval do ''
Pravdy'' a ''
Litěraturné gazety'', vyšel mu román ''Černozem'', soubor črt ''Lovy v rákosí'' a kniha ''O řekách, půdě a dalších věcech'', v níž kritizoval nešetrné zacházení s přírodními zdroji. Jeho nejúspěšnější knihou byl ''Bílý Bim, černé ucho'' (rusky 1971, česky 1973) o dobrodružstvích psa hledajícího svého ztraceného pána. Kniha byla přeložena do více než dvaceti jazyků, obdržela
Státní cenu SSSR a v roce 1977 podle ní Stanislav Rostockij natočil film, který byl nominován na
Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Získáno z Wikipedie